, rubrika Aktuality
500. robotická cévní operace na Homolce – nemocnice stále drží světový primát
Podélný řez celé břišní stěny, či pět až sedm malých vpichů – to je, oč tu běží. Mnozí pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nevědí, že místo otevřené operace mohou podstoupit operaci miniinvazivní, robotickou. V České republice jsou robotické operace velkých cév zatím stále dostupné pouze v Praze, v Nemocnici Na Homolce. Homolka ale přijímá k těmto zákrokům pacienty z celé republiky a také ze Slovenska. Ve středu 3. června tým primáře Petra Štádlera na Homolce provede už svůj 500. robotický cévní zákrok. V oblasti robotické cévní chirurgie jde o číslo nejvyšší na světě.
Ani v době globální koronavirové krize není dobré zanedbávat ostatní léčbu, apeluje primář oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Petr Štádler na pacienty: „V současné době se snažíme zajišťovat péči o cévní pacienty v plném rozsahu, i když stále řada nemocných v důsledku pandemie covid-19 odkládá plánovaná vyšetření. Takový přístup může pacienty v konečném důsledku ohrozit na životě, zvláště pokud mají výduť břišní aorty. Pacientům s poruchou prokrvení dolních končetin zase může při odkladu péče hrozit amputace a pacientům s postižením krčních tepen pak cévní mozková příhoda.“
V Nemocnici Na Homolce jsou nastavena přísná bezpečnostní opatření chránící pacienty i personál před šířením koronavirové nákazy. Pacienti, kteří přicházejí k operaci, jsou na koronavirus testováni, přičemž výsledky jsou známy ještě před zákrokem. V případě neodkladné operace se preventivně dodržují pravidla maximální ochrany, stanovená pro pacienty s nákazou covid-19.
Tzv. aneuryzma neboli výduť břišní aorty je nejčastějším případem tepenných výdutí a vzhledem k tomu, že riziko ruptury, tj. prasknutí, je zde vysoké, jde o vážný zdravotní problém. Podle statistik se onemocnění objevuje u pacientů od 50 let výše, jeho výskyt s věkem narůstá a maxima dosahuje v populační skupině kolem 80. roku života. U mužů se výduť břišní aorty objevuje až šestkrát častěji než u žen. Prasknutí je zatíženo hrozivou, až 90procentní úmrtností, zatímco riziko úmrtí po plánovaném chirurgickém řešení se pohybuje kolem 3 až 5 procent. Mezi hlavní rizikové faktory patří kromě věku nad 50 let a mužského pohlaví také kouření, rasa (u bělochů je výduť častější), vysoký krevní tlak a dědičnost (výskyt v rodině).
Ischemická choroba dolních končetin čili zhoršené prokrvení tkání dolních končetin je onemocnění způsobené zúžením nebo uzávěrem příslušných tepen. Choroba vzniká u cca 13 procent populace ve věku od 55 do 75 let, výskyt dosahuje maxima u mužů kolem 70 let. Mezi hlavní projevy patří svalové bolesti po zátěži a při další progresi onemocnění i bolesti v klidovém stavu. Dále pak dochází ke vzniku tzv. gangrén, při kterých už hrozí amputace končetiny.
Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je v 80 až 85 procentech způsobena nedokrevností v důsledku zúžení tepen zásobujících mozek. Představuje třetí nejčastější příčinu smrti a nejčastější příčinu těžké invalidity.
Homolka není jen pro Pražáky
Nemocnice Na Homolce přijímá k léčbě cévních onemocnění pacienty ze všech koutů Čech i Moravy, a na základě spolupráce s Národním ústavem srdečních a cévních chorob v Bratislavě i pacienty ze Slovenska. Aorta a pánevní tepny se na Homolce operují pomocí všech dostupných technologií. Cévní chirurgové volí pro každého pacienta vždy tu nejvhodnější z možností – od klasické otevřené operace přes laparoskopické a endovaskulární zákroky až po robotickou operaci, která se v oblasti cévní chirurgie v žádné jiné nemocnici v republice nenabízí.
Jizvy - srovnání po klasické (vlevo) a robotické operaci (vpravo)
Při robotické operaci tepen se, tak jako u otevřené operace, poškozená část tepny nahrazuje klasickou cévní protézou, která se k tepně přišívá, ale vše se provádí miniinvazivně, tzn. za použití několika drobných, asi desetimilimetrových vpichů do břišní dutiny. Hlavní výhodou robotické operace pro pacienta je rychlý návrat do běžného života, výrazné zkrácení pracovní neschopnosti a naprosto zanedbatelné riziko vytvoření kýly v jizvě, která po otevřené operaci vzniká ve 30 procentech případů. Nesrovnatelně vyšší množství pooperačních komplikací, které si vynucují další, doplňkové zákroky, mají ve srovnání s robotickou operativou také endovaskulární výkony, i když představují další úroveň miniinvazivních zákroků.