Dnes si připomínáme Světový den srdce

Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují stále hlavní příčinu úmrtí, apelovali kardiologové na celém světě, aby lidé nezanedbávali preventivní prohlídky.

Ke Světovému dni srdce se připojují i kardiochirurgové a kardiologové Nemocnice Na Homolce, kteří neustále zdokonalují metody léčby a zpřístupňují ji stále širšímu okruhu pacientů.

Kardiochirurgie ruku v ruce s kardiologií

Za posledních 25 let prošly oba obory revolučními změnami, které jsou dány diagnostikou, technologiemi a mininvazivními metodami.  

Podle primáře kardiochirurgie Iva Skalského a přednosty kardiocentra Nemocnice Na Homolce se již dnes téměř neoperuje ischemická choroba srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu) „Téměř veškerou péči přebírají kardiologové, kteří provádějí katetrizační intervence koronárních tepen.“

Z kardiochirurgických výkonů naopak významně přibyly operace chlopní, které souvisejí se stárnutím populace a řadou degenerativních onemocnění (např. aortální stenóza). Výrazně vzrostl počet záchovných operací chlopní, díky nimž mají pacienti se srdečními vadami velmi dobrou prognózu.

Nové techniky se propracovaly i u operací aortálních disekcí při aneurysmatech (výdutích) aorty –stentgrafty(cévní protézy), používá se antegrádní mozková perfuze a endovaskulární léčba výdutí, které vedou k mnohem lepším výsledkům.

I v kardiochirurgii se dnes stejně jako v kardiologii uplatňuje miniinvazivita bez velkých řezů, která se volí zejména při operacích chlopní nebo bypassů.  

V případě pacientů s aortální stenózou (nejčastější chlopenní vada) je novou léčebnou metodou transkutánní implantace pomocí zaváděcího katétru (TAVI), který se indikuje u pacientů, pro něž by klasický kardiochirurgický výkon představoval vysoké riziko.

„Při mininvazivních zákrocích často spolupracujeme s našimi kardiology. Příkladem jsou operace aneurismatu levé komory, které se dnes provádějí bez nutnosti mimotělního oběhu a stereotomie (podélný řez hrudní kostí),“ upřesňuje primář Skalský.

Robotická léčba

Významný průlom v léčbě představuje robotická léčba, kterou Nemocnice Na Homolce začala používat jako první v ČR. Prvně asistoval robot u kardiochirurgické operace v roce 2007. Jednalo se o tzv. MIDCAB - aortokoronární bypass bez mimotělního oběhu z minitorakotomie (několikacentimetrový otvor na boční straně).

V roce 2017 se začaly provádět robotické zákroky na chlopních. „Výhodou robotických operací chlopní je ještě větší šetrnost a zmenšení operační rány a 3D zobrazení umožňující šetrnou a precizní operaci uvnitř srdce,“ zmiňuje primář Skalský hlavní přínos. V současnosti jsme roboticky provedli přes 100 operací na mitrálních chlopních, při operacích bypassů a u některých vrozených vad, jako například defekt mezisíňové přepážky.

Budoucnost kardiochirurgických zákroků spočívá v dalším rozvoji minimálně invazivně implantovaných aortálních chlopní a plastik mitrálních chlopní a také rozvoji endovaskulárních intervencí onemocnění hrudní aorty.

Předpokladem úspěšné léčby kardiovaskulárních onemocnění je spolupráce s praktickými lékaři a ambulantními kardiology, kteří by měli provádět prvotní záchyt onemocnění mitrální či aortální chlopně. A také dobře zvolená strategie léčby, která stratifikuje rizika a benefity. „Právě z toho důvodu v současnosti budujeme ambulanci chlopenních vad, kde budou kardiochirurgové úzce spolupracovat s kardiology, odborníky na zobrazovací metody a anesteziology, uzavírá primář kardiochirurgie Skalský.“

Úspěchy kardiologie

Kardiologové pod vedením prof. Petra Neužila provádějí ročně více než 3500 miniinvazivních katetrizačních zákroků a nejvíce katetrizačních ablací arytmií v České republice (cca 1400 výkonů za rok). V poslední době se na Homolce rozvíjí program katetrizačních řešení strukturálních srdečních onemocnění. Jedná se o především implantace chlopenních náhrad nebo tzv. plastiky chlopní. Tato léčba probíhá jak v rámci rutinní klinické praxe, tak i v rámci vývoje nových postupů a metod. V roce 2015 byla na Homolce poprvé v ČR provedena katetrizační implantace pulmonální chlopně (chlopně mezi pravou komorou a plicní tepnou) u nemocného s vrozenou komplexní srdeční vadou a v roce 2018 tu byl katetrizační cestou proveden jeden z celosvětově prvních záchovných výkonů na trojcípé chlopni (mezi pravou srdeční síní a pravou komorou).