Homolka vkročila do roku 2020 s ambicí investovat a rozvíjet se

Přinášíme přehled toho, co přinesl vývoj v jednotlivých oborech a jaké nové přístroje, metody či jiná vylepšení léčby lze očekávat na Homolce v roce 2020

Jan Klener, primář neurochirurgie: „Obor neurochirurgie prochází neustálým a kontinuálním vývojem. Jednak máme lepší diagnostické možnosti, tj. stále lepší zobrazení mozkových struktur, a dokonce funkčních systémů před operací, a jednak se zdokonaluje průběh operací tím, že na jedné straně stále zlepšujeme své know how a na druhé straně máme k dispozici nové technologie. Například operujeme stále složitější mozková onemocnění pomocí tzv. bezretrakční techniky, kdy velmi šetrně zacházíme se zdravou mozkovou tkání, nebo zavádíme nové metody intraoperačního elektofyziologického monitoringu, které dále zvyšují bezpečnost mozkových i míšních operací. Standardem na našem pracovišti je pokročilá neuronavigace včetně funkční navigace – ke stávajícímu vybavení jsme v loňském roce pořídili 2 nové přístroje. Další novinkou je zavedení miniinvazivní endoskopické operativy degenerativních páteřních onemocnění. Dále plánujeme dva nové ultzrazvukové aspirátory pro operativu mozkových nádorů a nový přístoj pro zlepšení monitorace sluchu u operací vestibulárních schwannomů (nádorů ve vnitřním uchu).“

Román Liščák, primář stereotaktické a radiační neurochirurgie: „Koncem roku 2019 byla na našem oddělení nainstalována nová verze Leksellova gama nože s názvem Icon. Ta umožní rozšířit spektrum indikací na větší nádory, které jsme doposud nemohli jednorázově gama nožem ošetřit. Nový model s neinvazivní fixací pomocí termoplastické masky umožní ošetřit větší nádory v několika sezeních, nejvíce však v pěti, tedy i v krajních případech nebude léčba trvat déle než pět dní.“

Martin Kovář, primář neurologie: „Za poslední dva roky jsme se stali největším pražským a středočeským centrem v počtu pacientů s mozkovou mrtvicí léčených mechanickou rekanalizací, tj. katetrizačním odstraněním krevní sraženiny uzavírající mozkovou tepnu. K tomu máme nově k dispozici softwarový nástroj hodnotící mozkovou perfuzi, tedy průtok krve. V léčbě epilepsie od loňska využíváme (u pacientů s lékově nedostatečně ovlivnitelnými záchvaty) možnosti miniinvazivní implantace elektrod přímo do mozku, což slouží k určení epileptogenní zóny k operačnímu odstranění, a tedy k vyléčení epilepsie, a budeme také implantovat vagové stimulátory nové generace. Zdokonaluje se a více pacientům je dostupná léčba pohybových poruch typu Parkinsonovy nemoci, dystonií a různých forem třesu zavedením hluboké mozkové stimulace, což provádí oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie. V léčbě poruch spánku máme novou možnost vzdáleně kontrolovat u pacientů využívajících domácí dýchací přístroj (CPAP) parametry přetlaku a přenastavovat je, což ještě před dvěma lety nebylo možné.“

Petr Neužil, primář kardiologie: „V loňském roce jsme na naší kardiologii provedli doposud nejvyšší počet katetrizačních ablací srdečních arytmií, přes 1400, a více než 700 implantací kardiostimulátorů. Provedli jsme nový typ katetrizačního zákroku určeného k remodelaci levé srdeční komory u nemocných s vleklým srdečním selháním a celosvětově jako první jsme implantovali tlakový senzor do dolní duté žíly k monitoraci léčby těchto nemocných. Letos budeme v rámci prevence tromboembolických cévních mozkových příhod pokračovat v unikátním programu implantací karotických mikrofiltrů do krčních tepen. Dále budeme pokračovat v programu katetrizačních ablací srdečních arytmií a implantací kardiostimulátorů a v programu intervencí z důvodu strukturálních srdečních onemocnění, kam patří uzávěry defektů septa síní, katetrizační implantace aortální chlopně TAVI a pulmonální chlopně, intervence na mitrální chlopni a další výkony. Budeme spolupracovat s Protonovým centrem na protonové radiační léčbě maligních komorových arytmií. Ve spolupráci s interním oddělením nemocnice v Mladé Boleslavi spustíme dlouhodobý preventivní program pro zaměstnance automobilky Škoda. Rozšiřujeme program katetrizačních ablací srdečních arytmií pulzovou vlnou, který je celosvětovým unikátem, a počítáme se zavedením zcela nového typu bezdrátového kardiostimulátoru a dvoudutinové bezdrátové stimulace. Plánujeme i novou, hybridní implantaci náhrady mitrální chlopně. V rámci neuromodulační léčby chceme provést celosvětově první ablaci velkého splanchnického ganglia, což by měl být výkon určený pro pacienty se srdečním selháním nebo se synkopálními stavy (přechodného bezvědomí). Plánujeme také neuromodulační zákroky (katetrizační ultrazvukovou ablaci renálních nervových pletení) pro nemocné s fibrilací síní.“

Ivo Skalský, primář  kardiochirurgie: „V kardiochirurgii se rozvíjejí minimálně invazivní techniky operování. Po zavedení úhrad pro robotickou kardiochirurgii jsme plně rozvinuli operace robotem a provedli jsme za minulý rok přes 50 robotických kardiochirurgických výkonů. Stále rozšiřujeme spolupráci s oddělením kardiologie v oblasti perkutánní implantace chlopní a řešení vrozených vývojových vad u pacientů v dospělosti a v oblasti mechanických srdečních podpor. Spolupracujeme s oddělením cévní chirurgie na komplexním řešení onemocnění hrudní aorty. Dále se soustředíme na záchovné operace srdečních chlopní a budujeme centrum pro řešení onemocnění mitrální chlopně.

Petr Štádler, primář cévní chirurgie: „V minulém roce byly zavedeny nové kódy úhrad pro robotickou cévní chirurgii, díky čemuž jsme mohli provést robotické cévní zákroky u většího počtu pacientů. Stále rozšiřujeme spolupráci s oddělením kardiochirurgie a zahájili jsme spolupráci s Národním ústavem srdečních a cévních onemocnění v Bratislavě v oblasti komplexní chirurgické léčby hrudní a břišní aorty, takže jsme navýšili počty pacientů, kterým tuto léčbu poskytujeme. Naše oddělení zůstává jediným pracovištěm v ČR, které nabízí komplexní léčbu aorty všemi dostupnými postupy, tzn. endovaskulárním, robotickým, laparoskopickým, otevřeným nebo jejich různou kombinací. V roce 2019 jsme provedli nejvyšší počet cévněchirurgických zákroků za celou historii oddělení – bylo to téměř 2000 operací.“

Ronald Pospíšil, primář všeobecné chirurgie: „V chirurgických oborech pokračuje trend rozvoje miniinvazivních technik, postupně nabývá na významu robotická chirurgie, která v současné době dominuje v urologii. Provádějí se zejména robotické operace nádorů prostaty a ledvin, v současné době pak i nádorů konečníku a v jednání se zdravotními pojišťovnami je rozšíření indikačního spektra robotických operací na některé nádory střeva. Naše oddělení plánuje v roce 2020 zvýšit procento miniinvazivních operací tlustého střeva a konečníku na 80 % všech operovaných pacientů, navýšit počet dnes již standardně prováděných robotických operací nádorů prostaty a ledvin na 250 za rok a zahájit robotické operace nádorů konečníku. Kromě plicní chirurgie, která představuje jeden z našich nosných programů, plánujeme rozvoj mamologického programu, tedy operací prsu. Nově rozšiřujeme spektrum operací v oblasti slinivky břišní a žlučových cest, včetně operací pro zhoubné nádory. Chceme také navýšit počet operací štítné žlázy a příštítných tělísek. Toto rozšíření spektra operačních výkonů je v souladu s plánovaným navýšením lůžkové i ambulantní kapacity chirurgického oddělení.“

Otakar Bělohlávek, primář nukleární medicíny (PET centra): „Naše pracoviště soustavně provádí zdaleka největší počty PET/CT vyšetření v ČR. Kromě rutinního zobrazování nádorů a zánětů jsme se v posledních třech letech soustředili na diagnostiku Alzheimerovy choroby. Díky nově dostupnému radiofarmaku (značená aminokyselina) jsme vloni zvýšili detekční schopnost vyšetření při časném odhalování recidivy rakoviny prostaty. Nově je v ČR k dispozici také radiofarmakum FMISO pro neinvazivní posouzení hypoxie nádorových ložisek. Průkaz hypoxie, tedy nedostatečného okysličení nádorové tkáně, svědčí pro zhoubnější formu nádorového onemocnění a představuje nepříznivý prognostický faktor. Hypoxický nádor je daleko odolnější vůči radioterapii. Informace o přítomné hypoxii tak mohou upřesnit plán ozařování a zvýšit naději na úspěšnou léčbu. PET/CT vyšetření s FMISO se chystáme v nejbližší době zavést do rutinní klinické praxe.“

Josef Vymazal, primář radiodiagnostiky: „V letošním roce se chystáme na výměnu ,historického‘ přístroje magnetické rezonance, který věrně slouží našim pacientům již téměř dvacet let. Máme v úmyslu jej vyměnit za nový, zcela moderní přístroj, který bude sloužit jak klinické praxi, tak vědeckým účelům. V rámci výzkumu se chceme nově zaměřit na analýzu signálu magnetické rezonance pomocí rozvoje metod umělé inteligence. V těchto metodách vidíme jednoznačně budoucnost našeho oboru ani ne tak ve smyslu, že počítače nahradí člověka, nýbrž že mu budou stále více ku pomoci v interpretaci složitých algoritmů, na které lidský mozek v rychlém úsudku nestačí. Budeme rovněž dále rozvíjet intervenční – léčebnou – část našeho oboru, tedy cévní intervence i zásahy v oblasti páteřního kanálu i jinde. K tomu nám mimo jiné slouží v ČR zatím unikátní hybridní přístroj, propojující počítačovou tomografii a angiografii.“