Na Homolce dnes bude provedeno už stotisící PET vyšetření

„V době, kdy jsme s PET neboli pozitronovou emisní tomografií začínali, byla tato technologie sice známa již téměř půl století, ale po celé zeměkouli byla provozována jen na univerzitních pracovištích v rámci výzkumu a vývoje. Teprve až v polovině devadesátých let se začala v malé míře uplatňovat i jako metoda klinická. My jsme ji díky projektu rovnou uvedli do rutinní praxe a rychle jsme dosáhli nebývalých počtů vyšetření za rok. Snadno se nám v té době dařilo publikovat naše výsledky v zahraničních impaktovaných časopisech (naše první publikace má dnes 173 citací), sklízeli jsme úspěchy na evropských kongresech, participovali jsme na mnoha úspěšných grantových projektech, působil jsem v národních i mezinárodních komisích. Nejen dosahovanými počty vyšetření jsme tedy byli výjimeční a získali jsme velký zahraniční respekt,“ říká doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc., primář oddělení nukleární medicíny a PET centra Nemocnice Na Homolce.

Homolka je průkopníkem PET v klinické medicíně
Vznik projektu PET centra v České republice inicioval ve druhé polovině 90. let Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., kterému se díky zahraničním kontaktům podařilo získat podporu Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Šlo o modelový projekt, výjimečný v domácím i v nadnárodním kontextu. Jeho cílem bylo zjistit, zda má smysl v zemích, jako byla postkomunistická Česká republika, na podobném stupni ekonomického rozvoje, podporovat instalace této velmi složité a nákladné technologie. Byla vytvořena koordinační rada, ve které byli mimo jiné zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Všechna jednání probíhala od roku 1997 a první vyšetření v přestavěné budově PET centra na Homolce bylo provedeno 25. srpna 1999. Ještě do konce téhož roku prokázala Homolka obrovský diagnostický potenciál PET technologie a vyšetření začala hradit pojišťovna. Až do roku 2003 bylo PET centrum na Homolce jediným pracovištěm svého druhu v ČR a objemem poskytovaných služeb stále patří k největším v Evropě. Ročně tu lékaři vykonají kolem sedmi a půl tisíce vyšetření a celkově, od vzniku do současnosti, jich zde bylo provedeno 100 000. „Nejčastějším důvodem PET vyšetření je diagnostika onkologických onemocnění, a zejména přítomnosti jejich metastáz, a dále mapování zánětlivých ložisek v těle, která bývají příčinou nevysvětlitelných horeček a infekčních komplikací. Neurochirurgům navíc pomáháme v předoperační fázi určit ložisko, z něhož vycházejí epileptické záchvaty, nebo upřesnit postup léčby bolestí páteře. Naší horkou novinkou, zavedenou v minulém roce, je pak program časné diagnostiky Alzheimerovy demence, a to již ve fázi mírných příznaků. Na tomto programu spolupracujeme s týmem prof. Horta z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole. Od loňského roku, kdy jsme s touto diagnostikou začali, jsme provedli celkem 123 těchto vyšetření a stali jsme se největším centrem v ČR, které tuto službu poskytuje,“ vysvětluje Bělohlávek.

Princip PET a použití radiofarmak
Pozitronová emisní tomografie neboli PET je zobrazovací metoda využívající ionizujícího záření. Pacientovi se do žíly injekcí aplikuje velmi malé množství mírně radioaktivní látky. Typické je použití FDG, tj. fluorodeoxyglukózy, radioaktivního derivátu cukru, kterou jednotlivé buňky v těle hromadí v různé míře – po podání nalačno do sebe nádorové a zánětlivé buňky nasají mnohem více cukru než buňky zdravé. Po asi 60 až 90 minutách se pak snímá záření vycházející z těla pacienta pomocí PET skeneru a sleduje se rozložení radioaktivity v těle – místa, která „více svítí“, jsou podezřelá. Moderní, hybridní PET/CT skenery navíc poskytují precizní anatomický obraz, takže lze přesně stanovit, ve které konkrétní struktuře (orgánu) se nacházejí případné metastázy, zánět ap.

Práce s pozitronovou emisní tomografií je specifická tím, že se musí počítat s poločasem rozpadu používaných radiofarmak. Kromě již zmíněné fluorodeoxyglukózy (FDG) se na Homolce používá i fluorothymidin a fluorid sodný a nově, k vyšetřování demencí, pak radiofarmaka flutemetamol a florbetapir. Všechna tato radiofarmaka jsou značena radioaktivním fluorem 18F, který má poločas rozpadu 110 minut, což znamená, že od okamžiku výroby je ho za prvních 110 minut polovina, za dalších 110 minut čtvrtina, pak osmina, šestnáctina a tak dále. Jakmile se tedy vyrobí, musí se velmi rychle dopravit k nám a my ho musíme rychle využít, říká Bělohlávek. Vzhledem k tomu, že radiofarmaka se kvůli krátkému poločasu rozpadu nedají skladovat, provoz PET centra je zcela závislý na jejich plynulých dodávkách, což vyžaduje perfektní organizaci.

Letos v srpnu byl jeden ze dvou PET/CT skenerů v Nemocnici Na Homolce vyměněn za nejmodernější model, který poskytuje vyšší komfort jak pacientům, tak i personálu. V současnosti slouží zdejší PET centrum především pacientům z Prahy a Středočeského kraje, ale výjimkou nejsou ani pacienti ze vzdálenějších koutů České republiky.