Třetí den
3. DEN: (expedice, volný prodej i výdej na recept)
Přeji krásné ráno!
Jste připraveni naučit se správně expedovat? Dnes nás čeká delší a náročnější den, proto raději nebudeme s ničím otálet a pustíme se rovnou do toho.
Zásobeni zbožím jsme, je správně naskladněno, označeno i zaklizeno, můžeme si jít tudíž vyzkoušet jednu z nejdůležitějších a nejznámějších činností lékárníka - expedici neboli výdej léčiv pacientům. Nejlepší bude začít volným prodejem, je totiž jednodušší. Nyní hlavně pozorně poslouchejte. Každý lékárník zná velmi podrobně každé léčivo. Ví, na co se používá (nebo-li, jaké jsou jeho indikace), na co se naopak používat nesmí (nebo-li, jaké jsou jeho kontraindikace), jaké se mohou vyskytovat nežádoucí účinky i se kterými léčivy by se nemělo používat (nebo-li, jaké jsou jeho lékové interakce), protože by nemuselo fungovat správně nebo by Vám mohlo dokonce i uškodit. Není tedy radno brát rady lékárníka na lehkou váhu. Jeho úkolem je poskytovat Vám maximálně účinnou a bezpečnou léčbu. Zvláště zde, ve volném prodeji je tento jeho úkol velmi důležitý.
Přijde-li k Vám pacient s problémem, například s bolestí v krku, lékárník by se měl zajímat mimo jiné o to, jak dlouho bolest trvá, zda-li není pacient astmatik, zda-li se léčí se srdcem nebo v případě ženy, zda-li není těhotná. Na základě těchto informací poté pacientovi vybereme vhodný přípravek. Například pro astmatiky není nejvhodnější volbou přípravek se silicemi či včelími produkty a to z důvodu nebezpečí vyvolání alergické reakce. Pacient s nemocným srdcem by neměl používat pastilky s přídavkem znecitlivující látky. Pro těhotnou pacientku vybíráme přípravky s lišejníkem. Bohužel, v některých lékárnách se tento důležitý postup vynechává a lékárník se Vás často jen zeptá: „Chcete příchuť citron nebo pomeranč?“... Tyto otázky se hodí spíše do stánku s limonádami, tady jsme v lékárně a výběr příchutě bude až posledním krokem. Neméně podstatné je také kontrola již zmíněných lékových interakcí. Perfektním příkladem je třezalka, působí jako tzv. enzymový induktor - ve Vašem těle způsobuje, že některá léčiva, která užíváte, například antidepresiva, nemusejí vůbec fungovat, jak by měly. Před koupí třezalky v lékárně se tedy raději poraďte s lékárníkem.
Jakmile máme informace o pacientově zdravotním stavu a vybrali jsme správný přípravek, nyní je na řadě ho správně i pacientovi vydat. Údaj o ceně je samozřejmě důležitý, nicméně, nekupujeme rohlíky ani šunku, ale léčiva a proto je neméně důležité tzv. „dispenzační minimum“, tedy několik pár základních informací, by každý pacient ke svému přípravku měl dostat, právě z důvodů, o kterých jsme před chvílí mluvili. V případě, že pacientovi vydáváme například sprej do nosu Olynth, je třeba ho upozornit, že by se neměl používat déle jak týden, maximálně třikrát denně. Nebude-li totiž pacient tuto informaci vědět, může se stát, že si používáním tohoto přípravku přivodí trvalé problémy a rýmy se už jen tak lehce nezbaví. Pokud tedy v lékárně žádné informace o Vámi zakupovaném přípravku od lékárníka nedostanete, nebojte se zeptat!
Od volného prodeje se dostáváme k výdeji léčiv vázaných na lékařský předpis. Zde je situace poněkud složitější. Léky Vám sice vybírá lékař na základě Vašeho zdravotního stavu, tudíž se většinou nemusíme obávat nějaké skryté hrozby, nicméně chybovat je však lidské a proto je opatrnost víc než na místě. Lékárník Vám může například poradit s dávkováním, či jakým způsobem zvýšit efektivnost a snížit rizika léčby. Například Vaše léky na snížení cholesterolu je nejlepší užívat večer, protože Vaše tělo cholesterol vytváří především během spánku. Zároveň musí kontrolovat všechny náležitosti, ale k tomu už trochu interaktivně.
Před pár dny jsem od Vás dostala recept a vy zase ode mě svůj lék. Nyní se podíváme na celý proces trochu detailněji a to z pohledu lékárníka. Pojďte trochu blíž, ať můžete vše dobře sledovat. Ještě trochu blíž, jen pojďte! Nekoušu, nemusíte se bát. Recept, který se nám dostal do rukou, není jen tak obyčejný kus papíru. Jedná se o jakousi „poukázku“, skrze kterou pacient uhradí tu část peněz za lék, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Samotná cena léku může být a zpravidla je někdy i daleko vyšší. Co teď? Nejprve lékárník musí zkontrolovat všechny údaje na něm – platnost rodného čísla, číslo pojišťovny, razítko a podpis lékaře. Pouze v případě správnosti všech těchto údajů může být poté uplatněn u té konkrétní pojišťovny, u které je pacient pojištěn. Recept načteme pomocí kódu. Následuje kontrola, zda-li je recept na opakování, není- li předepsáno větší množství, než je povoleno (max. na tři měsíce), kdo přípravek hradí, a zda-li už nebyl nějaký výdej předtím uskutečněn. Také indikační a preskripční omezení je třeba sledovat, tedy omezení na konkrétní diagnózu a lékařovu odbornost. Následně Vám odchází najít Váš přípravek – zde je třeba maximální soustředěnost, nesmí dojít k záměně! V sázce je Vaše zdraví. Název, síla, velikost. Znovu kontrola. Název, síla velikost.
Jen malá vsuvka pro pobavení. Kolegyně zde právě hledá pro pacienta přípravek podle opiátového receptu. Všimněte si, že je označen modrým pruhem. Tyto recepty nemohou být v elektronické podobě, ale pouze v písemné. Schválně se na něj podívejte. Že nepřečtete ani slovo? Já na první pohled, musím se přiznat, také ne. Pro zkušené lékárníky je to však hračka. Ze široce rozevlátého písma lékaře dokážou přesně vyčíst, co Vám mají vydat. Musím je zkrátka obdivovat.
Jakmile máme v ruce správný přípravek, musíme ho, stejně jako v případě volného prodeje, správně vydat. Jak už jsem Vám říkala, v rámci protipadělkové směrnice má většina přípravků vázaných na lékařský předpis FMD kód, který bychom neměli přehlédnout. Pokud je vše v pořádku a vy tento přípravek neznáte, je třeba Vám sdělit dávkování, případně jak přípravek užívat – s jídlem, na lačno, ráno, v poledne, večer, nepít grepové šťávy, alkohol, nechodit na sluníčko, u očních mastí odstranit první centimetr masti, uchovávat v lednici či ve vzpřímené poloze, zapíjet kolou, protřepat, nežvýkat, po užití půl hodiny nelehat, ne… Kola? Proč zapíjet kolou? Přijde Vám to zvláštní, že? Ale ano! Některá léčiva vyžadují pro svůj správný účinek, respektive vstřebání, kyselé prostředí v žaludku, kterému napomáhá například tento oblíbený nápoj. Patří mezi ně například léčiva užívaná k terapii houbovými organismy. Pak už můžete s přípravkem odejít a intervence pro vás tak končí. Pro lékárníka však ještě ne. V rámci kontroly se provádí tzv. „retaxace“, kontrola vydaných přípravků. Kontrolují se znova všechny údaje a také to, jestli vám lékárník opravdu vydal to, co měl. Vše je správně, můžeme Váš recept zaslat pojišťovně k proplacení.
Co myslíte, bylo to náročné? Aby ne, strávili jste celý den na nohou a dozvěděli jste se velmi mnoho informací. Lékárnická profese se Vám dnes otevřela v celé své kráse, ještě však není hotovo. Stále se máme co dozvědět. Mohu Vás očekávat i zítra? To mám radost, přeji krásný zbytek dne!
Nashledanou!