Perimyelografie neboli PMG

Co je to perimyelografie?

Perimyelografie je zobrazovací metoda, která využívá rentgenového záření pro zobrazení obsahu páteřního kanálu při podezření na jeho onemocnění. Aby mohl být zobrazen obsah páteřního kanálu, je nutné do něj nejprve vstříknout kontrastní látku. Kontrastní látka pohlcuje rentgenové záření a tím vzniká ve výsledném obrazu potřebný kontrast. Polohováním pacienta se dosáhne optimální kontrastní náplně ve vyšetřovaném úseku páteře. Vyšetřovaná oblast je po podání kontrastní látky prozařována rentgenovými paprsky v různých pozicích pacienta. Výsledný obraz je zachycen na detektor přístroje a dále digitálně zpracován a uložen do PACS systému nemocnice.

Je myelografické vyšetření bezpečné?

Komplikace perimyelografie jsou poměrně vzácné. Nejčastěji se může vyskytnout nevolnost až kolaps pacienta s krátkodobou ztrátou vědomí, toto však nesouvisí přímo s vlastním vyšetřením, ale jedná se spíše o záležitost podmíněnou psychickými faktory a strachem z vyšetření. Během vyšetření a krátce po něm může dojít i k přechodnému zhoršení bolestí, které pacienta k vyšetření přivádějí. Mohou se vyskytovat i bolesti hlavy, zejména tehdy pokud kontrastní látka pronikne páteřním kanálem až do hlavy – proto by měl pacient po vyšetření setrvat nejméně 6 hodin v polosedě. Zcela výjimečné jsou vážnější komplikace: významnější krvácení do páteřního kanálu, infekční komplikace (bakteriální meningitida), poškození periferních nervů či míchy, závažnější alergické reakce na kontrastní látku nebo použitou dezinfekci, zlomení lumbální jehly s nutností jejího chirurgického odstranění. Během vyšetření je pacient vystaven působení rentgenového záření. Rizika s tím spojená jsou sice minimální, přesto je třeba na ně myslet a snahou je vždy omezit radiační zátěž na minimum.

Je toto vyšetření bolestivé?

Myelografické vyšetření vyžaduje podání kontrastní látky do páteřního kanálu speciální tzv. lumbální jehlou. Tento vpich se provádí zezadu v oblasti bederní páteře. Každý vpich samozřejmě trochu bolí, přičemž vnímavost jednotlivých pacientů k bolesti je různá. Bolest při zavádění lumbální jehly by neměla být významněji větší, než například bolest při vpichu do žíly. Výjimečně se může stát, že lumbální jehla zavadí o některý z nervových kořenů, v takovém případě se může na krátkou dobu objevit větší šlehavá bolest, která typicky vystřeluje do dolní končetiny. Pro dosažení dostatečné kontrastní náplně ve vyšetřované oblasti (např. v krční páteři) je nezbytné polohováním (otáčením a nakláněním) pacienta přesunout kontrastní látku na určené místo. Některé z těchto poloh mohou být nepohodlné, neměly by však být bolestivé. Při vyšetření krční páteře nelze zcela zabránit průniku kontrastní látky dovnitř hlavy, v takovém případě se může někdy objevit bolest hlavy, která může být výjimečně i intenzívní. Tato bolest však po změně polohy v krátké době odezní.

Které úseky páteře se vyšetřují perimyelografií?

Vyšetřovat lze všechny úseky páteře, tedy páteř bederní, hrudní i krční.

Je perimyelografické vyšetření opravdu nutné, mohu jej odmítnout?

V mnoha případech poskytují stejnou nebo i větší diagnostickou informaci i méně zatěžující vyšetřovací metody (počítačová tomografie a magnetická rezonance). Perimyelografie by měla být tedy prováděna jen tehdy, pokud uvedené metody neposkytují dostatečné informace pro rozhodnutí o dalším léčebném nebo diagnostickém postupu nebo pokud tyto metody nelze provést (např. magnetickou rezonancí nesmí být vyšetřováni pacienti s kardiostimulátorem), eventuelně když jsou jejich možnosti omezeny (např. u přítomnosti kovového materiálu ve vyšetřované oblasti). Myelografické vyšetření samozřejmě můžete odmítnout, v některých případech jej však nelze jinou metodou nahradit a toto vyšetření může být nezbytné pro zvážení dalšího léčebného postupu.

Jak se mám na vyšetření připravit?

O přípravě by Vás měl poučit odesílající lékař. Na výkon budete krátkodobě hospitalizováni. Vyšetření by mělo být prováděno nalačno, nejméně čtyři hodiny před vyšetřením nic nejezte. Naopak důležité je dostatečné zavodnění. Stačí, když nebudete pít zhruba hodinu před vyšetřením. V dohodnutý čas se v doprovodu pracovníka nemocnice dostavíte na vyšetřovnu.

Jak vyšetření probíhá?

Vyšetření provádí zkušený a kvalifikovaný lékař – radiolog s dostatečnou praxí v provádění myelografických vyšetření. Budete požádán/a, abyste si odložil/a, poté si dle instrukcí lékaře nebo rentgenového laboranta/asistenta lehnete či sednete na vyšetřovací lůžko. Lékař provede dezinfekci oblasti vpichu v dolní části zad. Poté zavede speciální lumbální jehlu do páteřního kanálu. Někdy (zvláště v případě úzkého páteřního kanálu) se vpich napoprvé nepovede a je ho třeba opakovat v jiném místě. Po zavedení jehly je (pokud je to požadováno) odebrán vzorek mozkomíšního moku na laboratorní vyšetření. Pak je jehlou vstříknuta do páteřního kanálu kontrastní látka a jehla je vytažena. Někdy je nutné polohováním (otáčením a nakláněním) pacienta dopravit kontrastní látku do vyšetřované oblasti. Potom už následuje vlastní snímkování v různých pozicích. Někdy je po PMG k upřesnění nálezu nutné doplnit ještě vyšetření počítačovou tomografií, tzv. CT myelografii. Toto vyšetření může následovat bezprostředně po vlastní PMG nebo v několikahodinovém odstupu od něj. Při CT myelografii již není žádný další vpich nutný a vyšetření Vás tedy nijak nezatíží.

Co mě čeká po vyšetření?

Po skončení vyšetření budete v doprovodu zdravotnického pracovníka odeslán/a zpět na lůžkové oddělení. Můžete již normálně jíst. Hodně pijte, aby se mohla kontrastní látka vyloučit z těla. Nejméně 6 hodin byste měl/a setrvat na lůžku v polosedě, aby se kontrastní látka nedostala páteřním kanálem dovnitř lebky, což by mohlo být příčinou bolestí hlavy. V případě výskytu jakýchkoli problémů kontaktujte zdravotnický personál.

Co je informovaný souhlas?

Protože PMG patří mezi intervenční výkony, potřebujeme k jeho provedení Váš výslovný souhlas. Před jeho udělením musíte být srozumitelným způsobem informován/a o povaze výkonu a eventuálních rizicích. Lékař Vám vysvětlí postup při vyšetření, vysvětlí Vám možné komplikace a zodpoví dotazy. Informovaný souhlas bude součástí Vaší zdravotnické dokumentace. U dětí do 18 let rozhodují jejich rodiče nebo zákonní zástupci.