Kristína Balínová

Aorta je největší tepna lidského těla, nasedající na aortální chlopeň srdce. Slouží k přenosu krve, kyslíku a živin do všech tkání a orgánů lidského těla mimo plic.

Rozděluje se na hrudní aortu probíhající nad bránicí a břišní aortu tvořící úsek pod bránicí. Hrudní aorta se dále člení na kořen aorty, vzestupnou část, oblouk a sestupnou část. Z oblouku odstupují větve pro krevní zásobení hlavy, krku a horních končetin, ze sestupné části hrudní aorty a břišní aorty odstupují větve zásobující orgány a tkáně hrudní, břišní dutiny a pánve, nakonec aorta přechází v tepny zásobující dolní končetiny (obr. 12.1).

U zdravých dospělých průměr aorty většinou nepřesáhne 40 mm. Věkem se šíře aorty fyziologicky zvětšuje, u mužů asi o 0,9 mm a u žen přibližně o 0,7 mm každých deset let. Rozšířená stěna aorty je náchylná k prasknutí (například při vzestupu krevního tlaku při námaze apod.), po kterém nemocný může zemřít během několika minut na vykrvácení nebo útlak srdce krevním výronem (tamponáda). Někdy dojde jen k natržení stěny a jejímu rozštěpení na 2 listy – disekci, ale i zde je riziko enormní. Za nejzávažnější onemocnění aorty považujeme aneurysma a disekci aorty, mezi další onemocnění aorty patří ateroskleróza aorty a ulcerace plátů, intramurální hematom (tj. krevní výron do stěny aorty), záněty aorty a ojedinělé nádory aorty.

Obr. 12.1 Schematické znázornění částí aorty

Aneurysma (výduť) aorty

U zdravých lidí průměr aorty většinou nepřesahuje 40 mm. Zvětšení průměru aorty nad normu nazýváme dilatací aorty. Při dosažení určité velikosti pak mluvíme o aortální výduti, tzv. aneurysmatu (obr. 12.2–12.6).

Obr. 12.4 Aneurysma oblouku aorty

Obr. 12.6 Aneurysma břišní aorty

Rizikové faktory:

• pohlaví – u mužů 2-6× častěji než u žen,
• věk – nad 50 let vyšší výskyt, se stoupajícím věkem se riziko dále zvyšuje,
• kouření – min. 5× vyšší riziko
• výskyt aneurysmatu aorty v rodině,
• vysoký krevní tlak,
• vysoký cholesterol,
• ischemické onemocnění srdce nebo dolních končetin,
• některá vrozená onemocnění pojiva,
• prodělaný zánět aorty,
• následek úrazu.

Projevy:

• Asymptomatický pacient. Pacient s aneurysmatem je většinou bez potíží.
• Bolest. U hrudního aneurysmatu se může objevit ostrá stálá bolest na hrudníku a zádech mezi lopatkami, která není ovlivněna jídlem, námahou ani polohou; u aneurysmatu břišní aorty je bolest umístěna kolem pupku a šíří se do třísel a beder. Vyskytuje se u rychle rostoucích aneurysmat.
• Známky nedokrvení orgánů. Dalším možným projevem může být nedokrvení orgánů nebo končetin v případě embolizace krevní sraženiny z rozšířené stěny aorty.
• Známky útlaku okolních struktur. Aneurysma může způsobit útlak okolních struktur, jako například chrapot při útlaku příslušného nervu hrudní aortou, útlaku dýchacích cest apod.
• Vnitřní krvácení. Prvním projevem onemocnění někdy bývá i samotné natržení nebo roztržení aneurysmatu, které bývá smrtelné u vysokého procenta pacientů.

Diagnostika

Jelikož jsou pacienti s aneurysmatem aorty většinou dlouho bez potíží, jedná se často o náhodný záchyt na rentgenu, ultrazvuku srdce (echokardiografii), CT nebo magnetické rezonanci, eventuálně během aortografie. Občas hmatáme nápadnou pulzaci nebo slyšíme šelest na břiše.

Léčba

Riziko prasknutí roste s velikostí, proto se po dosažení určité šíře aorty doporučuje operace, kdy se postižená část vyřízne a nahradí umělou cévní protézou, jindy je řešením zavedení trubičky, tzv. stentgraftu do místa rozšíření katetrizačně přes cévu vpichem v třísle. Operace aneurysmatu břišní aorty je indikovaná u rozměru aorty nad 55 mm u mužů a 50 mm u žen. Operace hrudní aorty se indikuje u rozměru od 55 mm, avšak u pacientů s vrozeným onemocněním pojiva již u 50 mm, event. při přítomnosti rizikových faktorů i 45 mm. Důležitým parametrem je i rychlost růstu, za významné považujeme zvětšení o > 10 mm ročně. Také přítomnost bolesti představuje varovný signál a je nutné časné operační řešení. Následně trvá doživotní riziko uchycení infekce na protéze, proto je třeba každou bakteriální infekci zaléčit včas a krýt tzv. „krvavé“ výkony, mezi které patří například i vytržení zubu, antibiotiky.

Disekce aorty 

K disekci aorty dochází, pokud dojde k natržení a rozštěpení vrstev cévní stěny. Krevní proud proniká mezi vrstvy stěny aorty trhlinou. Toto odchlípení se může rozšiřovat i na větve aorty, a vést tím k nedokrvení orgánů (obr. 12.7). Riziko prasknutí je enormní.

Obr. 12.7 Disekce aorty

Rizikové faktory:

• věk,
• pohlaví – do věku 40 let stejný výskyt, poté převažuje u mužů,
• neléčený vysoký krevní tlak,
• kouření,
• těhotenství,
• předchozí operace nebo katetrizační výkon na srdci,
• zánět stěny aorty,
• drogy (amfetamin, kokain),
• autonehody,
• některá vrozená onemocnění pojiva.

Projevy

Disekce aorty se projeví náhle vzniklou, prudkou, trhavou, až nesnesitelnou bolestí na hrudníku, mezi lopatkami nebo v břichu. Může způsobit kromě vnitřního krvácení i útlak srdce krevním výronem (srdeční tamponáda) nebo akutní srdeční selhání vznikem akutní nedomykavosti aortální chlopně.

Diagnostika:

• CT angiografie aorty (MR),
• ultrazvuk srdce (echokardiografie),
• zvýšené D-dimery.

Léčba

Jedná se o náhlý život ohrožující stav, proto je indikovaná neodkladná operace, kdy se nahradí postižená část protézou. V některých případech je opět možné zavést stentgraft katetrizačně.