Program vyhledávání rakoviny slinivky břišní

Česká gastroenterologická společnost zahájila v roce 2024 program včasného vyhledávání rakoviny slinivky břišní (pankreatu). Týká se pacientů, u nichž lze předpokládat vyšší výskyt této rakoviny. Jde především o:

  • osoby se 2 příbuznými v rodině s rakovinou slinivky břišní (z toho minimálně 1 musí být příbuzný 1.stupně - rodiče, děti, sourozenci)
  • o pacienty s opakovanými akutními záněty slinivky břišní či s chronickým zánětem slinivky břišní a mutací některých genů 
  • nebo o nemocné s genovou poruchou s vysokým rizikem této rakoviny.

 

Pokud se domníváte, že patříte do rizikové skupiny, stáhněte a vyplňte dotazník (zde) a pošlete ho na e-mailovou adresu slinivka@homolka.cz. Váš případ posoudíme a na základě Vašich informaci se Vám cca do 1 měsíce ozveme, zda jste vhodným pacientem pro screening rakoviny slinivky břišní.

Budete-li patřit do rizikové skupiny, bude Vám vstupně provedeno genetické vyšetření, a budete zařazení do dlouhodobého sledování s pravidelným vyšetřováním dle daného protokolu, tzn. endosonografií a magnetickou rezonancí. Cílem je odhalit přednádorové změny či časné formy rakoviny slinivky břišní, které lze operovat.

Další důležité informace jsou v informovaném souhlasu, který je nezbytný pro další postup.

 

Rakovina slinivky břišní (karcinom pankreatu, KP)

Včasný záchyt rakoviny slinivky břišní je považován za nejúčinnější způsob, jak zvýšit míru přežití u pacientů s tímto onemocněním. Jedinci s rodinným výskytem nebo genetickými syndromy mají prokazatelně zvýšené riziko vzniku KP. Současná odborná doporučení vycházejí z důkazů o přínosech sledování těchto rizikových jedinců a zdůrazňují možnosti ovlivnění tohoto onemocnění. 

Karcinom pankreatu (KP) má mezi zhoubnými onemocněními jednu z nejhorších prognóz a výskyt jeho nových případů dlouhodobě narůstá. V roce 2018 bylo toto onemocnění sedmým nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem v České republice s celkovým počtem 2332 případů. Při mezinárodním srovnání výskytu stojí ČR na třetím místě v Evropě. Křivka úmrtnosti těsně kopíruje křivku nových případů a v roce 2018 byl KP v rámci onkologických diagnóz třetí nejčastější příčinou úmrtí se 2159 zemřelými (7,8 % všech úmrtí na zhoubné nádory). Při mezinárodním srovnání́ úmrtnosti obsazuje ČR v Evropě 2-3. příčku.

Současnými prostředky bývá KP dia­gnostikován často až v pozdním stádiu, jelikož zůstává zpravidla dlouho bezpříznakový nebo jsou příznaky natolik nenápadné, že nevzbudí pozornost pacienta ani ošetřujícího lékaře. Většina pacientů má při záchytu KP již pokročilé a nevyléčitelné onemocnění. Pětiletá míra přežití u metastatického onemocnění je 3,0 %, přičemž se zvyšuje na 41,6 % u lokalizovaného postižení. Vzhledem k tomu, že operace lokalizovaného onemocnění představuje jedinou šanci na vyléčení, předpokládá se, že vyhledání jedinců s časnými stadii KP výsledky úmrtnosti zlepší. Jedinci se zvýšeným rizikem KP na základě rodinné anamnézy (RA) nebo genetické predispozice jsou jednoznačnými cíli pro selektivní vyhledávání.